NOVÁ VETERINA SLANÝ

Majitelé nás navštívili s tříměsíčním koťátkem Mourkem.

Kocourek před čtrnácti dny absolvoval první očkování, doteď byl zdravý, chodil ven a hrál si. Před dvěma dny přestal jíst a hodně zhubl, měl průjem, nechtěl si hrát, neměl o nic zájem.

Kocourka jsme vyšetřili. Byl apatický, pohublý, dehydratovaný. Obtížně se mu dýchalo. Spojivky a sliznice byly bílé, měl vyhřezlá třetí víčka. Vzhledem k tomu, že stav byl akutní a jednalo se o mládě, rozhodli jsme se přistoupit k podrobnější diagnostice a koťátko jsme u nás hospitalizovali.

Podařilo se nám odebrat vzorek krve, který jsme odeslali na vyšetření do laboratoře v Plzni. Měli jsme podezření na postvakcinační anemii, poruchu štítné žlázy nebo krevní parazity.

Než jsme se dozvěděli výsledky, bylo koťátko u nás, krmili jsme ho stříkačkou a zavedli jsme podpůrnou terapii.

Když nám přišly výsledky vyšetření krve, čekala nás zajímavá diagnoza:              ANAPLASMOSA.

Díky tomuto konkrétnímu výsledku jsme nasadili specifickou terapii proti zmíněné bakterii. Do druhého dne se kocourek zlepšil-začal sám s chutí jíst a zlobil jako čert. Proto jsme se rozhodli vydat jej do domácího ošetřování.  Majitelé docházeli na injekční terapii ještě několik dní. Při každé návštěvě jsme zaznamenávali, že kocourek nabírá na váze, je aktivní a cítí se dobře.

Po přeléčení jsme provedli kontrolní odběr krve a s radostí jsme mohli konstatovat, že se nám zdařilo anaplasmosu vyléčit.

Úspěšní jsme byli díky diagnostice, terapii cílené na parazita a včasnému ošetření. Kdyby majitelé přišli s kocourkem později, mohly by se příznaky rozvinout do mnohem horší podoby a nemuselo by se nám podařit kocourka zachránit.

Z Mourka je teď statný kocour, roste jako z vody a dělá nám všem radost.

Něco o ANAPLASMOSE:

Anaplasmosa je infekční onemocnění způsobené bakterií Anaplasma phagocytophillum. Tato bakterie napadá bílé krvinky.

V našich oblastech se dříve nevyskytovala, ale díky oteplování a cestování byla zachyceni již i u nás. Přenašečem je klíště. (Náš pacient chodí pravidelně na zahradu a občas si nějakého parazita v kožíšku přinese).

Infekce je přenosná i na člověka, nejčastěji  probíhá skrytě, ale také může vyústit v selhání orgánů.

U zvířat se projevuje horečkou, apatií a nechutenstvím, někdy dochází k postižení pohybového, nervového, dýchacího a trávicího aparátu.

K diagnostice je třeba odebrat vzorek krve, který prokáže přítomnost bakterie v bílých krvinkách a dále dochází k trombocytopenii (snížení hladiny krevních destiček)- oba tyto nálezy měl i náš pacient.

Tento pacient demonstruje význam pravidelné aplikace antiparazitárních přípravků a důležitost včasné návštěvy veterináře, pokud je se zvířátkem něco v nepořádku. Díky tomu, že majitelé podchytili nemoc hned v samém začátku, byla terapie úspěšná a bez komplikací.

Autor článku: MVDr. Barbora Soukupová